Pitná voda

Kvalitu pitné vody sledují PVK, provozovatel vodohospodářské infrastruktury v hlavním městě a přilehlé obci Radonice, po celou dobu její cesty ke spotřebiteli. První vzorky odebírají zaměstnanci akreditované laboratoře na vstupu do úpravny vody, dále se kontroluje technologický proces v úpravně vody, kontrola probíhá ve vodojemech, na vybraných místech distribuční sítě a také v „kohoutku“ u zákazníka.

V rámci kontroly kvality pitné vody se stanovuje přes dvě stě různých kvalitativních chemických, senzorických, fyzikálních, mikrobiologických a biologických parametrů.

Kontrola kvality dodávané pitné vody je nepřetržitě sledována v průběhu celého kalendářního roku, a to jak laboratorními analýzami, tak i on-line monitorovacími sondami, které jsou instalovány na strategických místech distribuce vody. Významným doplněním kontroly kvality zdroje vody je jako první bariéra biologická indikace toxicity vody (BIT) pomocí pstruha duhového. Některé ukazatele jsou stanovovány přímo v terénu již při odběru vzorků, jedná se především o teplotu vody, množství chloru, případně železo a zákal. Další ukazatele jsou pak analyzovány v akreditované laboratoři PVK. Ročně laboratoře provádějí analýzu u více než 15 000 vzorků vody jak ve vodovodní síti, tak na úpravnách vody.  

Posouzení rizik v průběhu jímání, výroby a distribuce pitné vody v Pražských vodovodech a kanalizacích je zpracováno dle požadavku zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů a bylo včetně řízení rizik a přijatých nápravných opatření zapracováno do "Provozního řádu pro zásobování pitnou vodou hl. m. Prahy" schváleného Hygienickou stanicí hlavního města Prahy a také do „Provozního řádu zásobování pitnou vodou obce Radonice„ schváleného Hygienickou stanicí Středočeského kraje. Provozní řád je zpracován v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb. a prováděcím právním předpisem vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů. Provozní řády a analýzy rizik systému zásobování pitnou vodou jsou pravidelně aktualizovány. Poslední přezkoumání rizik pro zásobování hl. Prahy proběhlo v roce 2023 a pro obec Radonice v roce 2024. Pravidelným přezkoumáním a aktualizací systému řízení rizik je dosaženo stavu, že nepřijatelná rizika jsou ze systému zásobování pitnou vodou eliminována tak, aby mohlo být zabezpečeno plynulé a bezpečné zásobování obyvatel pitnou vodou.

V pražské distribuční síti rozlišujeme pět typů kvality vody dle zdrojů:

• směs zdroje ÚV Želivka, ÚV Káraný a ÚV Podolí
• směs zdroje ÚV Želivka a ÚV Podolí
• směs zdroje ÚV Želivka a ÚV Káraný
• zdroj ÚV Želivka
• zdroj ÚV Káraný

Při odběrech vzorků pitné vody využíváme síť pravidelných míst odběru. Jedná se především o veřejné instituce, ale abychom postihli kontrolu kvality vody v celé Praze, tak se část odběrových míst každoročně obměňuje. Z tohoto důvodu se může stát, že zazvoníme také u vás doma a požádáme o možnost odběru vzorku pitné vody přímo z kohoutku ve vaší domácnosti nebo provozovně. Naši vzorkaři mají vždy k dispozici služební auto s logem společnosti a průkaz s fotografií ke své identifikaci. 

Kontrolní odběry vzorků pitné vody u Vás mohou provádět tito zaměstnanci PVK:

Tvrdost vody není v literatuře definována jednotně a postupně vzniklo několik různých definic. Nicméně jde o vžitý pojem, který se popisuje jako obsah všech vícemocných kationtů kovů alkalických zemin ve vodě, zejména jde o sumu vápníku a hořčíku, které představují významný podíl mineralizace vody. Pokud voda obsahuje větší množství vápníků a hořčíku, nazýváme ji tvrdou.

S tvrdostí vody jsou také spojovány různé jednotky tvrdosti, se kterými se nejčasněji setkáváme při nákupu nového spotřebiče, např. pračky či myčky. Často výrobci spotřebičů používají vyjadřování tvrdosti v německých či francouzských stupních. Pokud se stanovuje tvrdost jako suma vápníku a hořčíku, výsledek se vyjadřuje v mmol/l (milimol na litr).

Obě extrémní tvrdosti (velmi měkká x velmi tvrdá) jsou nežádoucí z hlediska zdravotního i technického. Určit optimální tvrdost pitné vody není snadné a požadavek zdravotní se nemusí překrývat s technickým.

Pitná voda v Praze je většinou měkká až středně tvrdá, v závislosti na původu vody, resp. dle toho, zda voda pochází z úpravny vody Želivka, Káraný nebo Podolí, či zda se jedná o směs vody z těchto zdrojů.

Limit pro tvrdost vody, koncentraci vápníku a hořčíku je dán formou doporučené hodnoty, tzn., že se jedná o nezávaznou hodnotu ukazatele jakosti pitné vody, která stanoví optimální rozmezí daného ukazatele z pohledu vlivu na lidské zdraví. Ze zdravotního hlediska vyhláška pro pitnou vodu doporučuje, aby voda určená ke konzumaci měla 2,0 – 3,5 mmol/l, tato hodnota je pro lidský organismus optimální. Vyšší hodnoty koncentrace vápníku a hořčíku nejsou ze zdravotního hlediska problémem, ale mohou se negativně projevovat na domácích spotřebičích tvorbou tzv., vodního nebo kotelního kamene.

Tvrdost vody ve své lokalitě naleznete v mapě kvality vody

Přepočty tvrdosti vody

1^o dH = německý stupeň
1^o F = francouzský stupeň

Meze tvrdosti vody

Chlor zabraňuje množení zárodků bakterií ve vodovodních sítích. Působí jako dezinfekční prostředek a zaručuje uchování kvality vody dodávané spotřebitelům z hlediska zdravotní nezávadnosti.

Voda opouští úpravnu vody ve výborné mikrobiologické kvalitě a obsahuje pouze prvky nezbytné pro vaše zdraví, zejména soli a minerály. Aby tato kvalita byla zachována až k vašemu vodovodnímu kohoutku a aby bylo zabráněno jakémukoli nebezpečí náhodné sekundární kontaminace, je nezbytné upravenou vodu hygienicky zabezpečit. Chlor má dlouhotrvající dezinfekční účinky, čímž se zabraňuje množení zárodků bakterií ve vodovodních sítích a přidává se z preventivních důvodů ve velmi malých dávkách na výstupu z úpravny vody a poté v různých částech vodovodní sítě.

Jak zmírnit vliv chlóru na chuť a aroma pitné vody?

V závislosti na vzdálenosti od vodojemu, kde se voda dochlorovává a na místě v síti může mít voda slabší či silnější aroma chlóru. Odstranit jej můžete následujícími způsoby:

• před konzumací nechte vodu několik minut „odstát“
• před konzumací přidejte do vody pár kostek ledu nebo několik kapek citrónu
• uchovávejte vodu v chladničce v uzavřených skleněných láhvích (po dobu max. 24 h)
• vodu také můžete před konzumací krátce převařit

Vedlejší produkty chlorace vody

Chlorování je nejčastější způsob dezinfekce vody v ČR, ale i v zahraničí. Důvodem častého využívání chloru je jeho velká baktericidní účinnost, kterou si zachovává i v malých koncentracích. Je ovšem nutné upozornit, že chlorace má i negativní stránku a to tvorbu vedlejších produktů chlorace. Chlor může reagovat s některými organickými látkami a halogenidy, které se ve vodě přirozeně vyskytují a mohou vznikat vedlejší produkty, které mohou být zdraví škodlivé nebo jejich účinek na zdraví není zcela znám. Jsou to např. trihalogenmethany (nejvýznamnějším zástupcem je chloroform), halogenderiváty kyseliny octové nebo některé bromované sloučeniny. Vznik těchto látek lze minimalizovat již při úpravě vody. Pokud se odstraní prekurzor, sníží se vznik uvedených vedlejších produktů dezinfekce. V tomto případě jsou prekurzory organické sloučeniny a jejich obsah je laboratorně kontrolován a pod přísnou laboratorní kontrolou jsou také zmiňované vedlejší produkty chlorace vody a přítomné jsou v dodávané pitné vodě v množství, která nemají negativní vliv na zdraví člověka.

I v dnešní době se stále ukazuje, že přínosy chlorace pitné vody nad riziky ještě výrazně převyšují.

Vyhláška MZ č. 252/2004 Sb. kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, uvádí mezní hodnotu volného chloru na kohoutku u spotřebitele 0,3 mg/l, uvedená limitní hodnota neplatí pro výstup z úpravny vody a pro vodojemy. U spotřebitele však nesmí být dotčena přijatelnost pachu a chuti vody. Tato vyhláška dále uvádí i nejvyšší mezní hodnotu samostatně pro chloroform (NMH - 30 µg/l) a definuje limitní hodnotu pro sumu trihalomethanů, která se vztahuje na součet kvantitativně zjištěných koncentrací trichlormethanu (chloroformu), tribrommethanu (bromoformu), dibromchlormethanu a bromdichlormethanu. Cílem je dosažení co nejnižší hodnoty - bez snížení účinnosti dezinfekce.  

Vnitřní vodovod je potrubí určené pro rozvod pitné nebo teplé vody po domě, které navazuje na konec vodovodní přípojky nebo na jiný zdroj vody, a to včetně příslušenství a technických zařízení na ně připojených. Za péči o vnitřní vodovod je zodpovědný majitel. Vodárenská společnost je zodpovědná za dodávku vody a její kvalitu pouze k vodoměru.

Nesprávně navržený a provedený vnitřní vodovod (domovní rozvod) pitné nebo teplé vody může mít dopad na kvalitu vody v kohoutku (nejen její senzorické znehodnocení, ale v některých případech i zdravotní závadnost), na dostupnost potřebného množství vody v požadovaném čase na všech místech objektu, na životnost potrubí domovního rozvodu, na hlučnost v objektu atd.

Vnitřní vodovod musí být proveden ze zdravotně nezávadných materiálů, které jsou kompatibilní s kvalitou distribuované vody. Nesprávné nebo nekvalitní potrubí může znehodnotit kvalitu vody na kohoutku po stránce pachové i zdravotní (kovy, organické látky, bakterie).

Vnitřní vodovod připojený na vodovod pro veřejnou potřebu se podle zákona nesmí přímo propojovat s potrubím zásobovaným z jiného zdroje (např. studny). Stejně tak se nesmí vzájemně propojovat oddílné vnitřní vodovody různých druhů vod. Každé připojené zařízení, které by mohlo vést ke znečištění vody ve vnitřním vodovodu, musí mít ochranu proti zpětnému průtoku.

Při delším odstavení (nepoužívání) vodovodu je třeba dbát na jeho opětovné uvedení do provozuschopného stavu, včetně proplachů a odtočení stagnující (dlouho odstáté) vody.

Padesát a více let stará potrubí vnitřního vodovodu mohou korodovat a dodávat hnědě zakalenou vodu, nebo být zarostlá vodním kamenem a nepříjemně snižovat tlak vody. Pokud je ale vnitřní vodovod ještě předválečný a vyroben z olova, na kvalitě vody to svými smysly nepoznáte. Voda z takového vodovodu může být riziková pro malé děti a těhotné ženy. Bydlíte-li ve starém domě, který neprošel rekonstrukcí, ověřte si, nemáte-li v domě dosud rozvody vody z olova.

Zdroj: Státní zdravotní ústav – Desatero správné péče o vnitřní vodovod

Průměrná roční spotřeba pitné vody na obyvatele Prahy v roce 2023 (v kategorii domácnosti, bez ostatních odběratelů): 37,6 m³

Příklad průměrné denní hodnoty spotřeby pitné vody na osobu při různých činnostech v pražských domácnostech. Průměrná denní spotřeba vody na osobu v roce 2023 byla v Praze 103 litrů (v ostatních regionech ČR je spotřeba vody na osobu a den nižší).  

Hodnoty uvedené v tabulce berte, prosím, pouze jako odhad a příklad. Spotřeba ve vaší domácnosti se může od uvedených spotřeb lišit.

Poznámka:
Ceny spotřebované vody jsou kalkulovány z ceny vody platné v PVK od 1. 1. 2024 (vodné a stočné 144,88 Kč/m³).

Specifická spotřeba vody v pražských v domácnostech

Pražské vodovody a kanalizace, a.s. provozují úpravnu vody Káraný a Podolí. Úpravnu vody Želivka provozuje od 6. listopadu 2013 společnost Želivská provozní, a.s.

Úpravna vody Káraný

Úpravna vody Káraný je první vodárnou, jejíž výstavba (a zprovoznění v r. 1914) zabezpečila obyvatelstvu Prahy kvalitní a zdravotně nezávadnou vodu dodávkou do vodojemu na Floře. Podzemní pitná voda v Káraném je získávána ze zdrojů břehové infiltrace tj. ze soustavy 680 vrtaných studní podél řeky Jizery. Pomocí čerpacích stanic a gravitačního řadu je voda dopravena do hlavní čerpací stanice v Káraném. Kapacita tohoto systému je cca 900 l/s.

Další významné kvalitní zdroje podzemní vody jsou zdroje umělé infiltrace, kde je surová jizerská voda po prosté filtraci na pískových rychlofiltrech přečerpávána do otevřených vsakovacích nádrží. Vsakovaná voda získává vlastnosti podzemní vody a obohacuje tak její přirozené zásoby. Voda je jímána ve vzdálenosti 200 metrů od místa vsaku systémem vrtaných studní a studní spouštěných s horizontálními sběrači. Čerpadly osazenými v těchto studních je voda přečerpávána pomocí gravitačního svodného řadu do hlavní čerpací stanice v Káraném. Kapacita systému je 700 - 900 l/s.

Nejkvalitnější voda je z artéských zdrojů, která po odželeznění vyhovuje požadavkům jakosti na vodu pro přípravu kojenecké stravy.
Vydatnost všech zdrojů úpravny vody Káraný je cca 1750 l/s.
Směs vody ze všech zdrojů je hygienicky zabezpečena chlorem a čerpána 3 výtlačnými řady do vodojemů v Praze - Flora a Ládví.

Úpravna vody Podolí

Od června 2021 je obnoven trvalý provoz ÚV Podolí. Kvalita pitné vody je po rekonstrukci a doplnění nových technologií na špičkové úrovni a splňuje přísné parametry vyhlášky MZd. ČR 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou a teplou vodu, rozsah a četnost kontroly pitné vody.

ÚV Podolí byla vybudována v roce 1929 a do dnešní podoby byla dokončena v roce 1966. Jde o dílo architekta Antonína Engela. Upravuje říční vltavskou vodu na vodu pitnou. V roce 2002 po povodních byla ÚV Podolí odstavena z trvalého provozu a přešla do režimu rezervního zdroje, u kterého se funkčnost částí technologie ověřovala několikrát ročně při kontrolních provozech bez dodávky vody do vodovodní sítě.

Úpravna vody Podolí prošla v letech 2019 až 2021 rozsáhlou modernizací a technologie byla doplněna o třetí stupeň úpravy – filtraci přes granulované aktivní uhlí (GAU), díky němuž se z vody odstraňuje i velká část pesticidů, jejich metabolitů a dalších kontaminantů. Hygienické zabezpečení vyrobené vody je zajištěno UV zářením a dávkováním plynného chloru. Pitná voda je čerpána čerpací stanicí do dvou tlakových pásem do vodojemů v pražské distribuční síti. Podle potřeb je voda dodávána do vodojemů Flora, Karlov, Zelená liška, Laurová a Bruska. Podle technologické potřeby je pak míchána s vodou z ostatních zdrojů, tedy z Káraného a ze Želivky.

Technologie úpravny vody v ÚV Podolí se skládá z těchto částí:

Voda se odebírá z Vltavy v odběrném objektu surové vody v části Veslařského ostrova. Voda prochází přes hrubé a jemné česle, dále je čerpána na čiřiče, kde je dávkován koagulant síran železitý. Čiřiče jsou prvním stupněm separace. Následuje 2. stupeň úpravy - filtrace na pískových rychlofiltrech (zrnitost písku 1,6 - 2 mm, výška náplně 1,2 - 1,3 m), což je původní technologie úpravy vody již od spuštění podolské vodárny. 

Po pískové filtraci je voda z filtrů gravitačně vedena na 3. technologický - sorpční stupeň úpravy, tj. na filtry naplněné granulovaným aktivním uhlím (GAU) s výškou náplně 0,85 m.

Hygienické zabezpečení vyrobené vody je zajištěno UV zářením a dávkováním plynného chloru. Celkový výkon úpravny vody Podolí po rekonstrukci je cca 1200 l/s.

Úpravna vody Želivka

Úpravna vody Želivka je největší úpravna vody pro hl. m. Prahu. Doprava pitné vody je zajištěna štolovým přivaděčem o délce 51,97 km. 

Úpravna vody Želivka byla uvedena do provozu v roce 1972. Voda je dodávána do úpravny přes čerpací stanici surové vody řadou čerpadel z vodárenské nádrže Švihov, která má při maximální hladině 377 m.n.m. objem 266,57 mil. m³ vody.  Odběr vody z nádrže se provádí etážově ze dvou odběrných věží. Technologie úpravy vody obsahuje koagulační filtraci, ozonizaci vody a následnou filtraci přes granulované aktivní uhlí (sorpční stupeň) . Pitná voda je z preventivních důvodů zabezpečena chlorem. Upravená voda je odváděna štolovým přivaděčem do vodojemu Jesenice o celkovém objemu 200 000 m³, vodojem v Jesenici provozuje Želivská provozní, a.s.

Počet obyvatel zásobovaných pitnou vodou: cca 1,4 mil. obyvatel hl. města Prahy a dalších 250 tisíc obyvatel Středočeského kraje
Délka vodovodní sítě: 3 690 km
Délka vodovodních přípojek: 892 km
Počet vodovodních přípojek: 119 028 ks
Počet havárií na vodovodních řadech a přípojkách: 4 487 

Počet odběrových míst (vodoměrů): 117 895 ks
Počet úpraven pitné vody: 2 (úpravny vody Káraný a Podolí)
Počet čerpacích stanic (pitné vody): 54 
Počet vodojemů (na pitnou vodu): 68
Typ vodojemů: zemní
Objem vodojemů: 752 744 m³

Voda dodaná do vodovodní sítě v roce 2023

Díky propracovanému systému průzkumu vodovodní sítě a vyhledávání skrytých úniků vody, které tvoří největší část objemu ztrát, se podařilo PVK za posledních 15 let snížit ztráty vody na polovinu. Zatímco se v roce 1997 ještě ztrácelo přes 43 % vody, dnes je to podstatně méně. Další snižování procenta ztrát bez dodržení doporučené míry obnovy dožité vodovodní sítě bude velmi obtížné. 

V roce 2023 PVK prověřily  3 041 km vodovodní sítě a nalezly 227 skrytých úniků vody.

Smart Water integrated Management (SWiM) je unikátní systém řízení provozu vodohospodářské infrastrukty.

Zahrnuje 10 různých oblastí z vodárenského cyklu, počínaje cestou vody od zdroje až k zákazníkovi, přes distribuci, až po odvádění odpadní vody. 

Díky SWiMu má PVK snadnější přístup k informacím, lépe komunikuje se zákazníky a efektivněji řídí vodárenský systém. Výstupy ze systému jsou zákazníkům k dispozici ve formě mapy aktuálních havárií, kde mohou nalézt nejen aktuální informace o stavu řešení, ale také například přehled náhradního zásobování.

SWiM je dostupný 24 hodin denně 7 dní v týdnu, zaměstnanci jsou tak v reálném čase informováni o provozních událostech a data ze systému slouží k vyhodnocení a dalšímu zdokonalení poskytovaných služeb. Celý systém má nastavený vysoký stupeň zabezpečení.

SWiM – integrace následujících systémů pro řízení

• Systém dispečerského řízení vodohospodářských zařízení
• Havarijní management včetně integrovaného systému řízení náhradního zásobování vodou
• Systém kontroly kvality vody
• Integrovaný systém krizového řízení
• Systém plánování preventivní údržby a oprav
• Systém ochrany vodohospodářských zařízení
• Systém sledování výroby a spotřeby vody
• Systém řízení zdrojů
• Systém informovanosti odběratelů veřejnosti a klíčových osob
• Systém sledování a optimalizace nákladů