Úvod › Aktuality ›

Vodárenský areál na Letné slaví 130 let

17. červenec 2018

Rozsáhlý vodárenský areál na Letné, který byl dostavěn v roce 1888, slaví letos 130 let od svého vzniku. Kromě vodárenské věže zde byl čtyřkomorový pozemní vodojem a přečerpací stanice.

Původně byl napájen přirozeně filtrovanou vodou z Novomlýnské vodárny a po roce 1914 pak vodou káranskou.

Vodní věž, která sloužila pro zásobování pitnou vodou horní části Holešovic a Bubenče ale „… pro chatrnost zařízení v druhé polovině listopadu 1913 vyřazena byla z provozu ...“  a do jednotlivých pater byly vestavěny byty pro vodárenské zaměstnance. Před touto přestavbou obsahovala věž válcový prstencový vodojem o obsahu 197,10 m³ ze železného plechu s vnitřní rourou pro komín o průměru 3,0 m. Stavbu navrhl arch. Jindřich Fialka a postavila firma Karel Hübschmann a František Schlaffer. Šestipodlažní hranolovitá stavba má novorenesanční fasádu, které vévodí v 5. podlaží vyhlídkový ochoz s arkádami, nesený kamennými krakorci. Stavba vrcholí dvoustupňovou stanovou střechou s rozměrnými vikýři na bocích, ukončenou sloupkovým nástavcem s hodinami.

Meandrový pozemní vodojem o obsahu 3059,04 m³ dobudoval 15. června 1888 stavitel František Kindl. Přečerpací stanice čerpala vodu do vodní věže, do vodojemu na Petříně, a také přímo do vodovodní sítě Letné a Hradčan. Stavba této stanice a přilehlého obytného stavení byla dokončena 13. května 1888. Technologii dodala firma Breitfeld – Daněk a spol. Pro zásobování vodu sloužil tento areál do 1. srpna 1926.

K západní straně areálu byly v roce 1910 péčí Vodárenského úřadu kr. hl. m. Prahy postaveny tzv. pomocné provozy. Vznikly zde sklady vodovodního potrubí a armatur, zkušebna trub, kovárna, sklady pohonných hmot, později pak autodílna a garáže. Byla zde i služebna poruchové služby tehdejších Pražských vodáren.

Pozemní vodojem a čerpací stanice byly zbořeny v letech 1977 až 1978, pomocné provozy na konci let šedesátých. Jediným svědkem vodárenské činnosti zůstává věžový vodojem, který je stále ozdobou celého letenského území.

Jaroslav Jásek, historik PVK